Využívání umělé inteligence v českých podnicích výrazně roste, u velkých firem ji aktivně používá již nadpoloviční většina. V celkovém srovnání však Česko zaostává za průměrem Evropské unie. Širšímu nasazení brání především nedostatek kvalifikovaných lidí a chybějící konkrétní příklady z praxe.
Rychlý růst s odstupem za průměrem EU
Podle údajů Českého statistického úřadu používalo v roce 2025 alespoň jednu ze sledovaných technologií umělé inteligence 18 % českých podniků s více než 10 zaměstnanci 
. Celkový podíl firem využívajících AI dosáhl 17,6 %, což představuje přibližně trojnásobný nárůst oproti roku 2023 
. Míra zapojení moderních technologií se však výrazně liší podle velikosti podniku. U velkých společností s více než 250 zaměstnanci dosáhlo využití AI 54 % .
I přes tento znatelný posun zůstává celkový podíl českých podniků využívajících AI pod průměrem Evropské unie, který v roce 2025 činil 20 % .
Hlavní překážky: Chybějící praxe a kvalifikovaní lidé
Průzkum společností Deloitte a České asociace umělé inteligence provázený mezi 155 českými firmami napříč odvětvími ukázal, že AI sice přestává být pouze experimentem, ale organizace při jejím dalším rozšiřování narážejí na konkrétní bariéry 
.
Jako nejčastější překážku každodenního využívání označilo 52 % firem nedostatek jasných a praktických příkladů využití . Při škálování AI v podniku pak 43 % společností naráží na nedostatek kvalifikovaných odborníků . Mezi další technické komplikace patří omezená technická infrastruktura, kterou zmínilo 36 % firem, a nedostatečná kvalita či dostupnost dat u 35 % podniků .
Naopak nedostatek podpory ze strany vedení vnímá jako problém pouze 14 % firem . Z toho vyplývá, že hlavní překážkou není deklarovaný zájem managementu, ale vnitřní připravenost a schopnosti organizace .
Transformace dovedností a nová role HR
Nedostatek pracovníků s odpovídajícími znalostmi a dovednostmi označuje Úřad práce za jednu z největších bariér dalšího rozvoje firem 
. Rozmach umělé inteligence mění požadavky na kvalifikaci zaměřenou na digitální gramotnost, práci s daty, bezpečné používání nových nástrojů, kritické ověřování výstupů a schopnost začlenit AI do konkrétních odborných rolí .
Pro oddělení lidských zdrojů (HR) z toho vyplývá potřeba změnit přístup k plánování kapacit. Současná adopce AI vyžaduje, aby HR plánovalo scénáře vývoje pracovních rolí a dovedností, nikoli pouze celkový počet pracovních míst . Strategická reakce HR by měla spojit cílené rekvalifikace s úpravou náboru a ověřováním praktických AI kompetencí .
Na potřebu rozvoje dovedností reagují i veřejné projekty. Podporované aktivity Ministerstva práce a sociálních věcí měly do 31. října 2025 zajistit rekvalifikaci přibližně 10 000 osob v digitálních dovednostech a dalších 10 000 osob v oblasti Průmyslu 4.0 
.