Vláda schválila nová pravidla pro platformovou práci, která přenášejí evropskou směrnici do českého práva. Vztahují se na řidiče či kurýry a upravují posuzování závislé práce. Zatímco ministerstvo slibuje vyšší právní jistotu, odbory varují před rizikem švarcsystému a výpadkem příjmů státu.
Transpozice evropské směrnice a nové vymezení platformové práce
Vláda schválila návrh zákona o platformové práci 20. listopadu 2024 s cílem převést do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 
. Poslanecká sněmovna předlohu podpořila v prvním čtení 16. října 2026 
. Plánovaná účinnost hlavních změn je nastavena k 1. prosinci 2026, přičemž evidenční povinnosti mají nabýt účinnosti později 
.
Právní úprava definuje digitální pracovní platformu jako službu poskytovanou alespoň částečně prostřednictvím webu nebo mobilní aplikace, která za úplatu organizuje práci lidí a využívá k tomu automatizované systémy . Návrh přináší konkrétní pravidla pro takzvané algoritmické řízení práce. Zavedena má být povinnost garantovat právo pracovníků na informace o fungování algoritmů a také povinný lidský přezkum u důležitých automatizovaných rozhodnutí .
Změna definice závislé práce a vyvratitelná domněnka
Klíčovým prvkem návrhu je úprava posuzování právního statusu lidí pracujících pro platformy. Při naplnění znaků závislé práce vzniká vyvratitelná domněnka, že je pracovník zaměstnancem platformy nebo zprostředkovatele 
.
S touto úpravou souvisí i navrhovaná změna samotné definice závislé práce v zákoníku práce. Dosavadní čtyři kumulativní znaky mají být nahrazeny dvěma hlavními kritérii: výkonem práce jménem zaměstnavatele a vztahem nadřízenosti a podřízenosti . Podřízenost má být vymezena současným splněním podmínek, že pracovník vykonává činnost v určené době, zaměstnavatel jeho práci organizuje, kontroluje a dává k ní pokyny .
Ministerstvo práce a sociálních věcí zdůvodňuje úpravu snahou zvýšit právní jistotu při rozlišování zaměstnanců a skutečných samostatných podnikatelů a zároveň zachovat flexibilitu platformového modelu . Ministerstvo uvádí, že novela reaguje na dosavadní judikaturu Nejvyššího správního soudu, kterou považuje v některých ohledech za příliš extenzivní .
Výhrady odborů, riziko švarcsystému a finanční dopady
Proti navrženému přenastavení definice závislé práce se staví odbory, část odborné veřejnosti i někteří výzkumníci . Odborové organizace zahájily kampaň s názvem „Nechci IČO“ a upozorňují, že nový způsob vymezení podřízenosti usnadní některým zaměstnavatelům převedení pracovníků na pozice OSVČ, přestože jejich práce vykazuje znaky závislé činnosti .
Kritika varuje před rozšířením švarcsystému a následným oslabením sociální a pracovní ochrany lidí . Odborové odhady naznačují i dopady na veřejné finance: pokud by se v důsledku legislativních změn přesunulo 10 000 zaměstnanců do režimu podnikání na živnostenský list, roční příjmy státního rozpočtu by podle těchto výpočtů poklesly o 2,4 miliardy korun .
Celkové reálné dopady na trh práce i státní pokladnu však zůstávají nejisté . Český statistický úřad v roce 2026 provádí zjišťování s cílem přesněji určit, kolik osob v České republice reálně pracuje prostřednictvím mobilních aplikací a digitálních platforem jako kurýři, řidiči taxislužeb nebo online freelanceri 
.
Praktické dopady na pracovníky a provozovatele platforem
Pro samotné kurýry, řidiče a další osoby využívající platformy bude zásadní, jakým způsobem bude v praxi posuzována jejich reálná míra autonomie . Pokud platforma diktuje přesný časový harmonogram, kontroly a závazné pokyny, bude se na pracovníka pohlížet jako na zaměstnance . V opačném případě zůstane v pozici OSVČ .
Provozovatelům digitálních platforem návrh ukládá nové administrativní a provozní nároky. Budou muset přizpůsobit své systémy požadavkům na transparentnost algoritmického řízení, zajistit mechanismy pro lidský přezkum klíčových automatizovaných rozhodnutí a vést stanovenou evidenci pracovní doby a smluvních vztahů .