Projednávaná novela zákona o platformové práci vyvolává odbornou diskusi. Vedle regulace digitálních platforem přináší zpřesnění znaků závislé práce, které podle odborů a expertů může zásadně ovlivnit posuzování švarcsystému na českém trhu práce.
Posun v legislativě a rozsah platformové ekonomiky
Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o platformové práci v prvním čtení a poslala jej k dalšímu projednání do čtení druhého 
. Předložená norma vychází z evropské úpravy pracovních podmínek osob pracujících prostřednictvím digitálních pracovních platforem 
a zaměřuje se na práci vykonávanou přes digitální aplikace nebo webové rozhraní .
Rozsah tohoto sektoru je v České republice značný. Podle podkladů k návrhu zákona pracuje prostřednictvím digitálních platforem až 546 000 lidí 
. Přibližně 139 000 z nich přitom vykonává platformovou práci v rozsahu více než 20 hodin týdně, případně z ní získává nadpoloviční většinu svých celkových příjmů .
Úprava znaků závislé práce a nová kritéria
Součástí předlohy je rovněž nová formulace znaků závislé práce. Podle dosavadního právního stavu se závislá práce definuje tím, že se vykonává osobně, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti .
Navrhované znění nově spojuje podřízenost s tím, že zaměstnavatel práci organizuje, kontroluje, dává k ní pokyny a zároveň určuje pracovní dobu . Zastánci úpravy argumentují tím, že se nejedná o faktickou redefinici závislé práce, ale výhradně o zpřesnění jejích dosavadních znaků . Návrh rovněž obsahuje možnost, aby platformový pracovník podal podnět inspekci práce, pokud dospěje k závěru, že jeho činnost naplňuje znaky závislé práce .
Obavy z rozšíření švarcsystému a rozpočtové dopady
Proti navrhované kumulativní formulaci kritérií se ohrazují odbory i část akademických expertů, podle kterých změna zúží definici zaměstnání [zdroj 1, zdroj 3]. Varují před tím, že by taková úprava mohla v praxi legalizovat část švarcsystému, kdy osoby vystupující jako OSVČ fakticky vykonávají práci zaměstnaneckého charakteru .
Na možné dopady poukazuje studie připisovaná PAQ Research, podle níž by nová definice mohl legalizovat 70 až 90 procent případů švarcsystému, což by se dotklo 50 000 až 80 000 lidí . Odborové organizace v této souvislosti vyčíslily i případná finanční rizika pro veřejné rozpočty. Přesun 10 000 lidí ze zaměstnaneckého poměru do režimu podnikání by podle odhadů odborů připravil stát o 2,4 miliardy korun. V teoretické rovině by při půl milionu pracovníků rozpočtový výpadek dosáhl více než 120 miliard korun .
