Koncern Volkswagen údajně plánuje zmrazení mezd napříč svými závody, což by se dotklo i zhruba 36 500 zaměstnanců Škody Auto. Odbory KOVO tento záměr odmítají a varují, že v případě inflace by takový krok vedl k citelnému poklesu reálné kupní síly a k rizikům v podobě kolektivních sporů.
Rozsah a dopady plánovaného opatření
Podle informací německých odborů IG Metall a následně i českých odborářů se požadavek na zmrazení mezd týká více než 660 000 zaměstnanců celého koncernu Volkswagen 
. V kontextu Škody Auto by se toto opatření nemělo vztahovat pouze na tarifní mzdy, ale zasáhlo by také variabilní složky odměňování, včetně příplatků, bonusů a prémií 
.
Současná kolektivní dohoda ve Škodě Auto je platná do 31. března 2027 . Podle platných ujednání se od dubna 2026 mzdové tarify zvýšily o 3 % a v květnu 2026 měli zaměstnanci obdržet jednorázový bonus ve výši 140 000 Kč 
. Případné plošné zmrazení by tedy znamenalo zásah do již vyjednaných podmínek, což vyvolává napětí mezi vedením a zaměstnanci .
Analýza rizik: Inflace a kupní síla
Odbory upozorňují, že nominální zmrazení mezd v prostředí kladné inflace nevyhnutelně vede k propadu reálných příjmů. Podle jejich odhadů by čtyřleté období bez růstu mezd znamenalo pokles reálné kupní síly zaměstnanců o nejméně 10 % . Ekonomičtí analytici v této souvislosti varují, že taková strategie může negativně ovlivnit stabilitu pracovního týmu . V průmyslových regionech, kde je konkurence na trhu práce vysoká, může pokles reálného odměňování motivovat kvalifikované pracovníky k odchodu ke konkurenci, což by oslabilo personální zázemí podniku .
Postoj vedení a reakce odborů
Škoda Auto se k výsledkům budoucího vyjednávání ani k detailům požadavků koncernu konkrétně nevyjádřila a odkázala na platnost stávající kolektivní smlouvy 
. Odbory však již nyní deklarují tvrdý postoj a odmítají jakýkoliv „nulový růst“. V případě, že by se zmrazení mezd stalo základem pro úsporná opatření spojená s propouštěním, odbory nevylučují ani krajní řešení, jako je zastavení výroby . Aktuální situace tak vytváří precedent pro kolektivní vyjednávání v českém průmyslu a stává se testem vztahů mezi mateřským koncernem a jeho klíčovými dceřinými společnostmi.