Aktuální volební modely napříč českými agenturami v letních měsících roku 2026 potvrzují setrvalou dominanci hnutí ANO. Politická scéna se vyznačuje jasným lídrem, který se v průzkumech pohybuje v rozmezí 30 až 35 %, zatímco na dalších pozicích dochází k dynamickým změnám mezi subjekty STAN, ODS a Piráty.
Stabilní pozice hnutí ANO
Volební modely publikované v průběhu léta 2026 ukazují, že podpora hnutí ANO zůstává stabilní a výrazně převyšuje ostatní politické strany. Podle červnového modelu agentury NMS by hnutí získalo 31,6 % hlasů 
. Agentura STEM v červnovém šetření uváděla ANO na 32 % a konstatovala, že aktuální data neindikují žádné faktory, které by tuto vedoucí pozici v dohledné době ohrožovaly 
. Agentura Median ve svém modelu za květen 2026 naměřila zisk 35,5 % [3], zatímco srpnový model Kantaru pro Českou televizi ukázal hodnotu 30,5 % 
. Přestože se výsledky v čase i podle metodik jednotlivých agentur mírně liší, trend prvenství ANO zůstává napříč všemi zdroji konzistentní.
Souboj o druhé místo
Zatímco první příčka zůstává v létě 2026 zjevně obsazená, situace na dalších pozicích volebního žebříčku je proměnlivější. Agentura NMS v červnu zaznamenala posun, kdy se hnutí STAN se ziskem 14,8 % poprvé dostalo před ODS, která dosáhla 13,9 % . Tato data naznačují těsnou konkurenci mezi koaličními partnery, přičemž pořadí na druhém až čtvrtém místě zůstává v čase pohyblivé v závislosti na aktuální politické situaci a prioritách voličů.
Priority voličů a správa resortů
Ačkoliv aktuální volební modely zaměřené přímo na léto 2026 nedisponují podrobným žebříčkem prioritních témat, vnímání veřejnosti dlouhodobě souvisí s hodnocením klíčových resortů. Již v lednu 2026 data CVVM ukazovala vysokou míru důvěry u ministrů spravujících kritické oblasti: ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tehdy disponoval padesátiprocentní důvěrou a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, zodpovědný mimo jiné za agendu energií, těšil důvěře 44 % dotázaných . Tato čísla nepřímo ilustrují stabilitu témat zdravotnictví a energetiky v českém veřejném prostoru, což se v kombinaci s bytovou politikou nadále promítá do očekávání voličů od vládních i opozičních politiků.