Srpnová data o důvěře v českou ekonomiku ukazují na mírné ochlazení nálady, za kterým stojí především opatrnost spotřebitelů. Ti reagují na obavy z budoucího ekonomického vývoje, nejistotu ohledně osobních financí a přetrvávající tlak na růst cen [4].

Ekonomická nálada v srpnu 2026

Podle údajů Českého statistického úřadu se souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v srpnu snížil o 0,6 bodu na 100,5 bodu [4]. Zatímco důvěra podnikatelů zůstala stabilní na úrovni 100,2 bodu, spotřebitelská důvěra zaznamenala citelný propad o 3,3 bodu na hodnotu 102,3 bodu [4]. Podle vyjádření zástupců ČSÚ stojí za tímto poklesem u domácností především obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace a pokračující obavy z dalšího růstu cen [4]. Podnikatelská sféra si i přes stagnaci udržuje pozice na úrovni dlouhodobého průměru, a to zejména díky očekávanému zvýšení výroby v průmyslu a poptávky ve vybraných službách [4].

Stav trhu práce: Napětí navzdory skepsi

Přestože spotřebitelská nálada oslabuje, situace na trhu práce zůstává i v červenci 2026 napjatá [6]. Míra nezaměstnanosti se udržela na úrovni 5 %, přičemž evidovaný počet uchazečů o zaměstnání činil 367 346 osob [zdroj 6, zdroj 7]. Firmy se nadále potýkají s nedostatkem pracovních sil, což potvrzuje přibližně 100 tisíc volných pracovních míst [7]. Poptávka po lidech je koncentrována zejména do sektoru služeb a stavebnictví, zatímco průmyslový sektor zatím výraznější oživení v náboru nezaznamenal [zdroj 1, zdroj 6].

Mzdový vývoj a produktivita

Ve druhém čtvrtletí 2026 rostly reálné mzdy meziročně o 4,3 %, přičemž průměrná nominální mzda dosáhla téměř 52 tisíc Kč [zdroj 8, zdroj 10]. Tento růst je tažen jak úpravami platů ve veřejném sektoru, tak bojem firem o nedostatkové profese [10]. ČNB však upozorňuje, že tempo růstu mezd je stále vyšší, než jaké ekonomika dlouhodobě snese, což vytváří nákladový tlak na zaměstnavatele v prostředí, kde růst produktivity zaostává [zdroj 8, zdroj 10].

Budoucí výzvy pro firmy a uchazeče

Pro HR manažery a zaměstnavatele vyplývá z aktuálních dat nutnost přehodnotit náborové strategie. Vzhledem k tomu, že 83 % zaměstnanců či uchazečů klade důraz na přátelské prostředí, flexibilitu a smysluplnost práce, samotná jistota zaměstnání již jako konkurenční výhoda nestačí [11]. Firmy by se měly zaměřit na transparentnost (dnes již 40 % inzerátů uvádí mzdu) a investice do automatizace, které pomohou vyrovnat pomalejší růst produktivity [zdroj 10, zdroj 12]. Uchazeči by měli v tomto období klást vyšší důraz na adaptabilitu a kontinuální rozvoj dovedností.