Český trh práce ve druhém čtvrtletí roku 2026 vykazuje protichůdné trendy. Zatímco průměrná hrubá mzda vzrostla na 51 966 Kč, což po započtení inflace znamená reálný nárůst o 4,3 %, nezaměstnanost v červenci mírně stoupla na 5,0 %. Trh se potýká s dlouhodobým nedostatkem kvalifikovaných sil.

Růst mezd v kontextu inflace

Ve druhém čtvrtletí roku 2026 dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda 51 966 Kč, což představuje meziroční nárůst o 6,4 %, tedy o 3 105 Kč . Při zohlednění inflace ve výši 2,0 % se reálná mzda zvýšila o 4,3 % [3]. Regionální rozdíly zůstávají značné: zatímco v Praze průměrná mzda dosáhla 66 459 Kč, v Karlovarském kraji byla nejnižší, a to 44 476 Kč [2]. Nejvýraznější meziroční růst o 16,6 % zaznamenal sektor administrativních a podpůrných činností, kde průměrná mzda vzrostla na 40 387 Kč [3].

Nárůst nezaměstnanosti a sezónní vlivy

K 31. červenci 2026 evidoval Úřad práce ČR podíl nezaměstnaných osob na úrovni 5,0 %, což je meziměsíční nárůst o 0,2 procentního bodu [3]. Počet uchazečů o zaměstnání se vyšplhal na 367 346, což je o 37 845 osob více než ve stejném období předchozího roku [3]. Rozdílné výsledky přináší metodika ČSÚ dle ILO, která pro věkovou skupinu 15–64 let uvádí nezaměstnanost 3,4 %, což reflektuje odlišný způsob sběru dat o ekonomické aktivitě obyvatelstva [4]. Nárůst nezaměstnanosti je částečně přisuzován sezónním faktorům a vstupu nových osob na trh práce [3].

Strukturální nerovnováha a náborové potíže

Navzdory nárůstu počtu uchazečů firmy nadále čelí kritickému nedostatku zaměstnanců. Aktuálně je evidováno 100 932 volných pracovních míst, přičemž na jedno místo připadá průměrně 3,6 uchazeče . Odhaduje se, že v klíčových sektorech jako průmysl, stavebnictví či pohostinství chybí přes 157 000 pracovníků [4]. Problém s obsazováním pozic deklaruje 61 % zaměstnavatelů [2]. Situaci navíc komplikuje stárnutí populace; průměrný věk pracujících se za posledních 16 let zvýšil o 3,5 roku na současných 44,8 let [4].

Legislativní změny v podpoře

Legislativní rámec trhu práce prochází úpravami. Dne 31. srpna 2026 vláda schválila snížení státní podpory v nezaměstnanosti, což představuje významný zásah do sociálního systému [2]. Tato změna doplňuje širší diskuzi o novele zákona o zaměstnanosti, která se snaží sjednotit podmínky pro získání podpory a reagovat na potřeby zaměstnavatelů v boji o lidi [1]. Dlouhodobým rizikem zůstává predikovaný nedostatek až 400 000 pracovníků do roku 2030, pokud nedojde k posílení přílivu zahraniční pracovní síly či vyšší automatizaci [4].