Ve druhém čtvrtletí roku 2026 dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda v Česku 51 966 Kč. Meziroční růst o 6,4 % v kombinaci s nízkou inflací (2,0 %) přinesl reálný růst mezd o 4,3 %. Trh práce však vykazuje známky ochlazování v podobě nárůstu nezaměstnanosti a strukturálních změn. [1, 2]

Mzdová dynamika a odvětvové rozdíly

Vývoj mezd v letošním druhém čtvrtletí potvrzuje pokračující nerovnoměrnost mezi jednotlivými sektory. Nejvýraznější meziroční nárůst mezd byl zaznamenán v administrativních a podpůrných činnostech, kde výdělky vzrostly o 16,6 % na 40 387 Kč [1, 5]. Naopak, nejpomalejší tempo růstu bylo patrné v oblasti ostatních činností (0,2 %) a v těžebním průmyslu (2,2 %) [2].

Na čele žebříčku nejlépe odměňovaných oborů zůstávají informační a komunikační činnosti spolu s peněžnictvím a pojišťovnictvím, kde průměrné mzdy překračují hranici 90 000 Kč. Opačný konec spektra, reprezentovaný ubytováním, stravováním a pohostinstvím, stále zápasí s nízkou průměrnou mzdou kolem 30 394 Kč [2, 5].

Regionální propast a trh práce

Geografické rozdíly v odměňování zůstávají významným faktorem tuzemského trhu práce. Praha si udržuje dominantní postavení s průměrnou mzdou 66 459 Kč, přičemž zde byl zaznamenán i nejvyšší nominální nárůst v absolutním vyjádření [2]. Naproti tomu Karlovarský kraj vykazuje nejnižší průměrnou úroveň mezd (44 476 Kč) [5]. Zlínský kraj se pak vyznačoval nejnižším reálným růstem mezd, což naznačuje regionální limity v mzdovém vyjednávání [5].

Celková zaměstnanost meziročně vzrostla o 1,5 %, nicméně míra nezaměstnanosti se zvýšila o 0,3 procentního bodu na 3,1 % [5]. Tento trend doprovází stárnutí pracovní síly a rostoucí obliba flexibilních forem práce; počet osob pracujících na částečný úvazek vzrostl o 9,9 % na téměř 550 tisíc lidí [5].

Strukturální změny v podnikání

Aktuální data Českého statistického úřadu ukazují zajímavý posun v podnikatelském prostředí. Zatímco počet podnikatelů bez zaměstnanců vzrostl o 6,3 %, počet oficiálních zaměstnavatelů meziročně poklesl o 7,2 % [5]. Tento jev může indikovat opatrnost firem při vytváření nových pracovních míst a snahu o optimalizaci nákladů v kontextu ekonomického vývoje, který byl ve stejném období podpořen růstem HDP o 1,9 % [5, 6].