Český trh práce vstupuje do třetího čtvrtletí roku 2026 s výrazným náborovým optimismem. Čistý index trhu práce dosáhl hodnoty 23 procentních bodů, což představuje mezičtvrtletní nárůst o 9 bodů a meziroční zlepšení o 7 bodů. Firmy se aktivně připravují na rozšiřování týmů [zdroj 1, zdroj 2].
Náborové plány v číslech
Data ukazují, že 37 % zaměstnavatelů v České republice plánuje v nadcházejícím období nabírat nové pracovníky. Naopak 14 % firem počítá s redukcí stavů a 48 % respondentů nepředpokládá žádné změny v počtu zaměstnanců [1]. Tento růstový trend je v souladu s predikcemi české ekonomiky, která by měla v roce 2026 růst tempem mezi 2 % a 3,1 %, a to především díky silné domácí poptávce a investicím [5].
Klíčové sektory určující trend
Náborová aktivita není napříč trhem rovnoměrná. Nejvyšší poptávku po nové pracovní síle hlásí sektory stavebnictví a nemovitostí (index 43 %), následované technologiemi a IT službami (40 %) a energetikou (36 %) [1]. Na druhém konci spektra se nachází automobilový průmysl, kde se náborové plány pohybují kolem nulového indexu, a veřejný sektor či zdravotnictví, které v současnosti nejeví známky výraznějšího náborového tlaku [zdroj 1, zdroj 2].
Strukturální výzvy a nedostatek talentů
Navzdory pozitivním číslům čelí český trh práce strategickým obtížím. V klíčových sektorech aktuálně chybí přes 157 000 pracovníků, přičemž největší deficit vykazuje stavebnictví (cca 35 000 pozic) a IT sektor (cca 12 000 pozic) [6]. Firmy stále častěji narážejí na nedostatek specifických dovedností. Situaci dále komplikuje demografický vývoj, kdy počet mladých lidí vstupujících na trh práce klesá v poměru k odcházejícím generacím [zdroj 6, zdroj 2].