Ve druhém čtvrtletí roku 2026 dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda v České republice úrovně 51 966 Kč. Meziročně jde o nárůst o 3 105 Kč, což odpovídá nominálnímu zvýšení o 6,4 %. I přes růst reálných mezd o 4,3 % však průměrný výdělek stále zaostává za hodnotami zaznamenanými v roce 2021 
.
Rozdíl mezi nominálním a reálným růstem
Při interpretaci mzdových statistik je nutné rozlišovat mezi nominálním a reálným vyjádřením. Nominální růst o 6,4 % vyjadřuje prostý nárůst částky v korunách, který zaměstnanci vidí na své výplatní pásce. Reálný růst o 4,3 % je však očištěn o vliv inflace a přesněji vypovídá o kupní síle jednotlivců 
. Přestože aktuální data potvrzují meziroční zlepšení finanční situace zaměstnanců, stále se nedaří plně kompenzovat dlouhodobější cenový vývoj a dosáhnout reálné úrovně příjmů z roku 2021 .
Proč průměr nemusí vypovídat o realitě
Statistický údaj o průměrné mzdě, který pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad, je vysoce citlivý na extrémní hodnoty . Průměr je totiž výrazně ovlivněn úzkou skupinou zaměstnanců s velmi vysokými příjmy, což znamená, že většina pracujících na tuto částku v běžné praxi nedosáhne . Pro přesnější analýzu trhu práce nebo při mzdovém vyjednávání je proto vhodnější sledovat i medián mzdy, který lépe ilustruje příjem typického zaměstnance, a dále zohledňovat regionální specifika či oborové rozdíly v odměňování .
Praktické dopady pro firmy a zaměstnance
Pro personalisty i vedení firem představuje vývoj průměrné mzdy důležitý benchmark při nastavování vnitřních systémů odměňování. Samotný nárůst průměru však nesmí být jediným ukazatelem při plánování mzdových rozpočtů. Odborníci doporučují při interním plánování pracovat s daty, která reflektují strukturu konkrétní firmy a její postavení v daném odvětví . Pro zaměstnance zůstává klíčovým ukazatelem nejen meziroční valorizace jejich základní mzdy, ale i celkový balíček benefitů, který může v prostředí zvýšené inflace efektivněji ochránit jejich čistý příjem.
