Od 1. dubna 2026 dojde ve veřejném sektoru k úpravě platových tarifů, která se dotkne přibližně 580 000 zaměstnanců. Změna, vycházející z dohody vlády a odborů, zavádí odstupňované navýšení tarifů o 2 až 9 % v závislosti na profesní skupině a příslušné platové tabulce 
.
Diferenciace růstu podle profesních skupin
Výše valorizace tarifů není plošná a reflektuje různé kategorie zaměstnanců. Nejvýraznějšího navýšení, tedy 9 %, dosáhne nejpočetnější skupina zaměstnanců, kam spadají například úředníci, nepedagogičtí pracovníci ve školství, zaměstnanci v kultuře či pracovníci obcí a krajů. V případě státních zaměstnanců dle zákona o státní službě se 9 % promítne přímo do tarifu, přičemž další 1 % bude tvořit nenároková složka .
Střední úroveň navýšení tarifů o 5 % se týká zdravotnických nelékařských pracovníků a zaměstnanců v sociálních službách. U zdravotníků je celkový nárůst plánován jako 6% (5 % v tarifu a 1 % v nenárokových složkách) . Nejnižší úpravu tarifů o 2 % zaznamenají lékaři, zubní lékaři a farmaceuti .
Dopad na hrubý a čistý plat
Je nutné rozlišovat mezi tarifním platem a celkovou hrubou mzdou. Tarifní navýšení představuje základní složku platu, která se liší podle platové třídy a stupně daného zaměstnance. Celkový hrubý příjem však ovlivňují i další faktory, jako jsou osobní ohodnocení, příplatky za práci ve ztíženém prostředí, přesčasy nebo směnnost 
.
Zatímco nominální nárůst tarifu se může v závislosti na zařazení pohybovat od jednotek stovek po několik tisíc korun měsíčně, výsledný dopad na čistou mzdu bude vždy nižší . Ten je následně korigován progresivním zdaněním příjmů fyzických osob a povinnými odvody na sociální a zdravotní pojištění .
Praktické aspekty tarifní úpravy
V rámci nejnižší tarifní tabulky (podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb.) představuje devítiprocentní nárůst průměrné zvýšení o 2 577 Kč měsíčně. U ostatních skupin se průměrné měsíční navýšení pohybuje od 1 685 Kč u sociálních pracovníků po 2 858 Kč u lékařů . Zaměstnanci by měli při výpočtu svého budoucího příjmu vycházet z konkrétní tabulky, do které jsou zařazeni, a zohlednit poměr mezi tarifní složkou a pohyblivými příplatky, které zůstávají zachovány.