Český trh práce čelí dlouhodobému strukturálnímu nedostatku kvalifikovaných pracovníků, který v roce 2026 dosáhl kritické úrovně. V klíčových sektorech chybí přibližně 157 000 zaměstnanců, přičemž bez zapojení zahraničních sil může tento deficit do roku 2030 narůst až na 400 000 osob [11].

Prohlubující se deficit v technických oborech

Hlavním zdrojem problémů je demografický vývoj a klesající zájem o technické vzdělávání. Zatímco v roce 2009 studovalo technické obory zhruba 65 000 vysokoškoláků, do roku 2022 se jejich počet propadl na 37 000, což tvoří pouze 12 % všech studentů v ČR [10]. Tento propad je patrný i na stavebních fakultách, kde počet inženýrů v navazujícím magisterském studiu za poslední dekádu klesl na polovinu [17]. Nedostatek lidí je plošný: nejvíce citelný je v průmyslu (45 000 pozic), stavebnictví (35 000 pozic) a IT sektoru (12 000 pozic) [11].

Od náboru k prioritě udržení stávajících talentů

Situace na trhu nutí zaměstnavatele měnit strategii. Zatímco dříve byl hlavní prioritou nábor, dnes 65 % firem považuje za klíčovou prioritu udržení stávajících zaměstnanců [6]. Zaměstnavatelé se v reakci na to zaměřují na podporu work-life balance (42 %), modernizaci technologického vybavení (35 %) a rozvoj manažerských dovedností (34 %) [4]. Z průzkumů vyplývá, že absolventi technických oborů dnes při výběru práce nepreferují jen technologie, ale především možnost dalšího vzdělávání (56 %) a výši nástupní mzdy (53 %) [3].

Zaostávání v robotizaci a cesty k nápravě

České firmy v porovnání s evropským průměrem zaostávají v automatizaci a robotizaci výrobních procesů. Zatímco průměr EU činí 219 robotů na 10 000 zaměstnanců a v Německu je to 429, Česko dosahuje pouze 101 robotů [14]. Tato nízká míra automatizace zvyšuje závislost na manuální práci, které je kritický nedostatek. Cestou ven má být cílená spolupráce firem se vzdělávacími institucemi, kde mohou firmy využít daňové odpočty na odborné vzdělávání či příspěvky na žákohodiny odborného výcviku [13, 16]. Aktivní rekvalifikace, na které Úřad práce ČR přispívá až do výše 50 000 Kč, se stávají nezbytností pro zachování konkurenceschopnosti firem [12].