Český trh práce se v první polovině roku 2026 potýká s výrazným nominálním i reálným růstem mezd. S průměrnou mzdou přesahující 51 900 Kč ve druhém čtvrtletí čelí firmy tlaku na úpravu rozpočtů a přehodnocení stávajících platových struktur v reakci na měnící se ekonomické podmínky.

Kontinuální růst mezd v roce 2026

Data Českého statistického úřadu potvrzují, že mzdy v české ekonomice pokračují v růstovém trendu [1, 2]. Ve druhém čtvrtletí roku 2026 dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda 51 966 Kč, což představuje meziroční nárůst o 6,4 %, tedy o 3 105 Kč [1]. Tento vývoj navazuje na první kvartál, kdy mzdy vzrostly meziročně dokonce o 8,1 % na 50 282 Kč [2].

Klíčovým faktorem pro zaměstnance i zaměstnavatele je růst reálných mezd, který byl podpořen ústupem inflace. Zatímco v prvním kvartále dosáhl reálný růst 6,4 %, ve druhém čtvrtletí se ustálil na úrovni 4,3 % [1, 3]. Celkově za první pololetí roku 2026 průměrná mzda činila 50 650 Kč [1].

Výzvy pro HR benchmarking a datovou analýzu

Pro personalisty a experty na odměňování přináší rok 2026 novou administrativní výzvu. Došlo totiž ke zrušení resortního zjišťování ISPV, které dosud sloužilo jako jeden z klíčových zdrojů pro výpočet mediánů a decilů mezd [5, 10]. Tyto detailní statistiky, které jsou pro precizní mzdové srovnávání nezbytné, jsou tak dočasně hůře dostupné, dokud nebude plně implementován systém Jednotného měsíčního hlášení (JMHZ) [5, 7].

Tento stav vyžaduje, aby firmy při tvorbě platových rozpočtů na nadcházející období pracovaly s vyšší mírou opatrnosti a kombinovaly dostupná data ČSÚ s vlastními interními analýzami trhu [8, 10]. „Tržní“ mzdy pro řadu kvalifikovaných pozic se totiž často pohybují výrazně nad celostátním průměrem, což potvrzuje nutnost diferenciace podle oborů a regionů [8].

Dopady na mzdové očekávání a firemní politiku

Současná ekonomická situace, charakterizovaná napjatým trhem práce a setrvalým růstem reálných příjmů, mění vyjednávací pozici uchazečů. Zaměstnanci se při svých mzdových požadavcích stále častěji opírají o data o růstu průměrných mezd [3, 4].

Firmy, které plánují rozpočty na příští rok, musí zohlednit, že nominální růst o 6–8 % se stal novým standardem [1, 6]. Stabilizace inflace v kombinaci s ekonomickým růstem vytváří očekávání, že tlak na zvyšování mezd v nejbližším období nepoleví [3, 4]. Pro HR manažery to znamená nejen potřebu revize platových tabulek, ale i nutnost efektivněji komunikovat celkovou hodnotu zaměstnaneckého balíčku.